Archív  
 
„SVINSTVO“
 

 

Když Pražské jaro předčasně skončilo, občané a zvláště vzdělanci mohli odejít do ciziny. Prof. Jan Křen zůstal doma, neboť byl „příliš srostlý s touto zemí, než aby ji dokázal opustit při sebehorší osobní perspektivě.“  Později byl zbaven svého profesorského místa a vyloučen ze strany, ale neustoupil.

Výslechy v Bartolomějské, kde sídlila Státní bezpečnost, se  časem proměnily v přátelské pohovory, a konečně mohl své myšlenky dodávat přímo do kanceláře ministra vnitra a jeho náměstka.

O těchto dnech máme jediné svědectví od Křenova přítele  dr. Václava Kurala. Ve  své vzpomínce Dr. Kural píše, že jednoho pěkného letního dne před Křenovou obytnou buňkou „v debatě došli k závěru, že  překonání sovětského hegemonismu nad námi není myslitelné bez nového česko-německého vyrovnání – jež zase není myslitelné bez nového prozkoumání vývoje česko-německého vztahu v průběhu moderní historie“. A  hned začali psát.

Z tehdejšího Západního Německa přišlo pozvání pro oba na jeden rok pobytu na Brémské univerzitě. Po několika nevyslyšených žádostech o výjezdní povolení náměstek ministra vnitra prý svolil za podmínky, že „pravidla“ budou dodržována. Kural se, bohužel, nezmiňuje o jaká pravidla šlo. V Brémách Křen a Kural za pomoci německého historika D. Brandese vydali knihu Integration oder Ausgrenzung. Deutsche und Tschechen 1890-1945. V předmluvě psané německým historikem Dieterem Beyrauem se čtenář dočte, že toto „dosud tabuizované nebo polemicky odmítané téma o historické úloze Němců v tomto prostoru je znova aktuální“. Prostorem se ovšem myslí prostor českomoravský.

Našel jsem jeden z Křenových státnických projevů, ve kterém se německým čtenářům holedbá, že zahraniční politika České republiky po roce 1989 má základ ve stanovisku českého disentu.

Nerad používám v akademické debatě policejní dokumenty. Profesor Jiří Pešek, v obraně svého mentora prof.  Jana Křena mně však k tomu dal licenci, když mi hrozil „pozoruhodnými okolnostmi mého zanesení do seznamu spolupracovníků StB“ a mé dílo nazval „svinstvem“.

V příloze uveřejňuji tři dokumenty z osobního svazku Jana Křena (krycí jméno „Docent“), který jsem nedávno obdržel v Archivu ministerstva vnitra. Jedním z nich je doposud širší veřejnosti neznámý dopis dr. Křena a dr. Kurala tehdejšímu ministrovi vnitra Jaromíru Obzinovi (na své internetové stránce jsem 20. listopadu 2005 v článku „Nevědomý spolupracovník“ umístil jiný jejich dopis ministrovi vnitra, z 13. září 1984 po jejich návratu z brémského pobytu); původcem dalších dvou dokumentů jsou naopak příslušníci tajné policie.

Jsem ovšem nadále ochoten debatovat o svědecké hodnotě těchto dokumentů, jakož i o celém tématu česko-německých vztahů, a zvláště o návyku prof. Křena zneužívat historické vědy k politickým cílům.

 

Bořivoj Čelovský

 

 
Dopis dr. Jana Křena a dr. Václava Kurala ministru vnitra ČSSR Phdr J. Obzinovi, 27.5.1983 (968.1 kB)
Dopis plk. Z. Wiederlechnera ministru vnitra PhDr J. Obzinovi, 7.6.1983 (338.7 kB)
Záznam kpt. Judr Fr. Haka, X. správa SNB, o zpravodajském kontaktu s objektem akce DOCENT (Křen Jan), 17.6.1983 (924.8 kB)

09. 12. 2005