Archív  
 
Hitlerovo Německo a český národ
 

Čtení v německých dokumentech

 

      K výročí Mnichovské dohody vyjde v Německu sbírka dokumentů o česko – německých stycích v době kancléřství Adolfa Hitlera pod titulem „So oder so. Der geplante Genozid an  den  Tschechen. Deutsche Dokumente 1933  -  1945. Gőrlitz, Neisse Verlag. Je to překlad mé sbírky z roku 1997. Kancléř Adolf Hitler měl neblahý vliv na náš národ a na celý svět. Jestliže obracíme svou pozornost na  naši minulost, činíme tak hlavně z jednoho důvodu - abychom se dnes a zítra vyhnuli stejným omylům…

Zde je několik citátů z klíčových dokumentů, které charakterizují hlavní události této doby.

 

Co si o nás Němci mysleli

 

      „Je nesnesitelné, když tento národní odštěpek – nikdo neví odkud sem přivandroval – utlačuje a obtěžuje kulturní národ. My dobře víme, že za tím nevězí ti směšní prckové, nýbrž Moskva se svou věčnou židovsko - bolševickou škraboškou. … Na tento směšný pokus zastrašování odpovídám za celé Německo, zvláště za nás, nacionálně socialistické politiky, slovy maršála Roona: My jsme vždy byli ostrostřelci a nikdy sráči…“

Maršál Gőring na sjezdu strany NSDAP v Norimberku, 10. 9. 1938.

 

      „Nejdříve ukážeme Čechům, kdo je zde pánem, aby si dobře uvědomili, že zde diktuje německý zájem … To znamená, že nesmí být ani jednoho Němce, který by něco Čechovi prominul. Českým dělníkům, kteří pracují pro nás ve válečném průmyslu, musíme dát žrádlo.“

Heydrich ve své řeči k vysokým německým hodnostářům z 2. října 1941.

 

Pravdomluvný Henlein

 

      „Podstata příkazu, který Vůdce udělil Henleinovi, spočívá v tom, že Sudetoněmecká strana má vznášet takové požadavky, jež jsou české vládě nepřijatelné. … Henlein shrnul Vůdci své pojetí tohoto příkazu následovně: musíme tedy vždy požadovat tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni. Vůdce s tímto pojetím souhlasil.“

Zápis Hitlerova rozhovoru s Henleinem, 28. 3. 1938.

 

      „Pan  Henlein, který při svém  průjezdu byl dnes u pana  říšského ministra (von Ribbentropa), jede na  dva dny do Anglie…Pan Henlein  popře, že jedná na příkaz Berlína“.

Záznam Státního sekretáře von Weizsäckera o Henleinově návštěvě, 12. 5. 1938

 

      „Henlein v rozhovoru s SS - Obergruppenführerem Lorenzem vznesl tuto otázku: Jak se mám chovat, když Češi   přijmou všechny mé požadavky a budou jako protihodnotu žádat můj vstup  do vlády? Henlein sám navrhl: bude žádat změnu v zahraniční politice; na to Češi nikdy nepřistoupí.“

Záznam SS Obergrjuppenführera  W.  Lorenze o rozmluvě s Henleinem v Berlíně, 3. 6. 1938.

 

Česká zvěrstva – made in Germany

 

      „V Česku zase řádí teror vůči Němcům“.

J. Goebbels,  Die  Tagebücher, 10.  VIII.1938.

 

      „Zvěrstva českých vrahů a banditů – Češi tajně zakopávají mrtvoly – Příšerné zločiny českých bestií v Krumlově – Takhle vraždí husitští ničemové – Strašná obžaloba českého vražedného systému – Vojenským opaskem umlácen k smrti – Žena a dítě rozdrceny  tankem – Odpraveni jako prašiví psi – Žena v pokročilém těhotenství zbita a pak odvlečena – Německá krev žaluje.“

Titulky v deníku Hitlerovy strany Vőlkischer Beobachter (Mnichov), 18. a 20. září 1938).

 

      „Alfred Ingemar Berndt, vedoucí oddělení německého ministerstva propagandy, probděl celé noci a vyráběl zprávy o zvěrstvech v Sudetách  pomocí generálních map, adresářů a seznamů jmen“.

Výpověď  Dr.. Schiermeistera v roce 1945 před IMT,  Nürnberg 1945, XVII, s. 266.

 

      „Teď  se musí rychle něco stát,  neboť moje fantazie už nestačí vymýšlet nové strašidelné historky“, chlubil se tehdy Berndt.
Kordt, Nicht  aus den Akten, Stuttgart 1950, s. 266.

 

      „Rudolf Meckel (důvěrník pražského Sicherheitsdienstu) se vrátil z cesty do Brna … Velké těžkosti přivést Čechy do nálady. K vyvolání vážnějších incidentů bude zapotřebí větších násilných činů…“

Telegram německého vyslanectví v Praze do Berlína,  13. III.1938.

 

      „Vůdce nařídil, že v neděli (4. září 1938) se mají v ČSR  provést incidenty zamýšlené Sudetoněmeckou stranou… Letáky, které jsme sepsali, jsou u Vůdce, který je opravuje… Jak zařídit tisk a rozeslání na 30  různých letišť v tak krátké době?“

Mjr. H. Groscurth (Abwehr), Tagebücher, 2. IX. 1938.

 

      „V sudetoněmecké oblasti panuje klid….“

Zpráva německého chargé d´affaires a německého vojenského atašé v Praze, 19. IX. 1938.

 

      „Úplný klid – na provokace nenaletěli.“

Mjr. H. Groscurth (Abwehr), Tagebücher, 11. IX. 1938.

 

„Endlősung“ pro Čechy

      „Cílem německé politiky v Protektorátu Čechy a  Morava je integrální vyřešení české otázky, tj. poněmčení celého českomoravského prostoru, který je geopolitickým centrem Velkoněmecké říše, a zničením Češstva jako samostatného národa v tomto prostoru a nikoliv jenom zajištění německé východní hranice.“

Memorandum pověřence Svazu průmyslu v Protektorátu Čechy a Morava, Bernharda Adolfa, 15. 1. 1941.

 

      „Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německým živlem. Tento prostor je srdcem Říše a my nedopustíme, jak nás varují dějiny, aby z tohoto prostoru byla nadále vrážena dýka do našich zad. K definitivnímu poněmčení  nehodlám říci ´použijeme starých metod poněmčení této české sebranky, nýbrž docela věcně začneme tím, co se dá dělat zakukleně již dnes. K rozhodnutí, kdo se hodí k poněmčení, potřebuji rasovou inventuru…

Pro rasově nevhodné, ale ideologicky přípustné Čechy, musíme asi někde najít místo v  Říši nebo kdekoliv, a postaráme se  o to, aby již   neměli žádné děti.“

Z řeči Heydricha při nastoupení místa zastupujícího protektora v Praze, 2. X.1941.

 

      „Chtěl bych zde zdůraznit že skutečně zamýšlíme poněmčovat, ale jen ty, kteří se k poněmčení hodí. Počítám s čísly mezi 40 – 60 %. Pořídíme rasovou inventuru pomocí průkazů totožnosti. … Tímto způsobem budeme moci vyloučit ty, kteří na první pohled nejsou vhodní k poněmčení, to by byla jedna třetina. Další třetinu budou představovat lidé, kteří by se alespoň povrchně mohli pokládat za vhodné k poněmčení. Konečně poslední třetina, na kterou se musíme podívat hodně zblízka.“

Z řeči R. Heydricha k vedoucím německým činitelům v Praze, 4. II. 1942.

 

      „Nesmíme  tyto národy, zvláště Čechy a podobnou sebránku zhýčkat; naopak, jednou je vytlačíme. Tyto národy nechceme, chceme  jejich zemi“.

Citováno v  Goebbelsově deníku, 22. VIII. 1938.

______________________________________________________
Tyto citáty jsou z knihy B. Čelovského: So oder so. Das geplante Genozid an den Tschechen: Deutsche Dokumente 1933 – 1945. Vorwort: Prof. Dr. Dr. h.c. Joseph Becker, Gőrlitz, Neisse Verlag  (v tisku).

 

Křest knihy se bude konat v Mnichově v pátek dne 30. září  2005 (57. výročí Mnichovského diktátu).

 

Plánuje se zájezd autobusem z Prahy. Zájemci, hlaste se u Čelovského..
 
22. 07. 2005