Archív  
 
Trvalá negativní stránka
 

aneb služební cesta pplk. Jaroslava Třosky – Truhláře v Kanadě

„Inspektor“ Jaroslav Třoska, hlavní antihrdina našeho příběhu z poloviny šedesátých let, se narodil 5. března 1924 v Moravské Ostravě. Ve svých životopisech vždy s pýchou uváděl, že jeho původ je „dělnický“: otec pracoval takřka celý život jako horník a matka byla v domácnosti. Sám Třoska se původně vyučil instalatérem, v roce 1943 byl totálně nasazen, po neúspěšném útěku byl vězněn. Po válce absolvoval vojenskou službu a nakonec v roce 1949 vstoupil do služeb ministerstva vnitra. Bezprostředně po přijetí se mu dostalo nového „vzdělání“. absolvoval měsíční operativní odbornou školu MV. O deset let později si vzdělání  doplnil v Sovětském svaze, kde v letech 1961-1962 absolvoval roční operativní školu při KGB.

Členem KSČ byl od 18. května 1945 a od konce čtyřicátých let zastával řadu stranických funkcí. O svém politickém vývoji napsal na počátku sedmdesátých let do jednoho z dotazníků následující věty: „Má stanoviska byla a jsou známá ze stranického života od vstupu do KSČ v roce 1945, tyto jsem nikdy nezměnil. V krizových údobích let 1968-1969 jsem pevně stál na posicích marx-leninismu – internacionalismu. V daném období jsem otevřeně vystupoval v ZO KSČ č. 13 – Hlavní výbor KSČ č. 2 při I. správě MV, proti pravičáckým živlům, které v této organizaci působily. Po celou dobu jsem udržoval úzké styky se sovětskými přáteli, kteří na mém pracovišti působili. Příchod vojsk Varšavské smlouvy jsem vítal a bral jako naprosto správné a nevyhnutelné řešení v dané situaci. Tytéž stanoviska zastávala má manželka, která v uvedené době byla členem výboru ZO KSČ na jejím pracovišti. Syn Miroslav, který v létech 1968-1969 byl vysokoškolským studentem, se nezúčastnil ani jedné akce vysokoškolských studentů. Naopak zúčastňoval se všech přednášek, čímž byl na škole od ostatních považován za ‚stávkokaze‘.Za své postoje jsem byl kladně prověřen, bez jakýchkoliv připomínek, obdržel jsem novou členskou legitimaci KSČ.“

Jaroslav Třoska zastával na ministerstvu vnitra řadu pozic, začínal u Státní bezpečnosti v Opavě. V lednu 1955 nastal v jeho „profesním“ životě zlom, když byl povolán ke komunistické rozvědce. V březnu 1955 byl navržen na vyznamenání „Za službu vlasti“; jeho nadřízený o něm napsal: „Je zkušený operativní pracovník, který své zkušenosti přenáší na druhé soudruhy. Přes krátkou dobu, kterou je na I. správě MV se velmi dobře zapracoval, takže pracuje samostatně. Politicky je velmi vyspělý, v RSŠ studuje ekonomii. V kolektivu je oblíben. Má předpoklady stát se kvalitním pracovníkem I. správy MV. Doporučuji vyznamenání.“

V červenci 1957 odešel do Prahy, kde se stal náčelníkem II. odboru I. správy MV. Po šesti měsících však byl „přemístěn“ k V. správě a v červnu 1958 dokonce přechodně pracoval v Bratislavě. Důvodem jeho dočasného pádu byla jeho velká náklonnost k alkoholu. Poprvé je v dokumentech tato záliba zmíněna již v prosince 1955, kdy musel slíbit nadřízeným nápravu: „K požívání alkoholu uvedl, že s tímto je vyrovnán a slovo, které dal soudruhům, plní.“ O dva roky později však byl z rozvědky vyhozen „za hrubý přestupek, jehož se dopustil ve společnosti agenta tím, že se opil v konspirativním bytě“.

V září 1958 se vrátil do Prahy a byl jmenován náčelníkem II. odboru V. správy MV a o necelý rok později byl povýšen na majora. Na počátku šedesátých let se mu dostalo ocenění za „dlouholetou a obětavou práci“ pro ministerstvo vnitra – v květnu 1960 obdržel knihu s věnováním a o rok později vyznamenání „Za zásluhy o obranu vlasti“. Krátce po absolvování roční školy KGB se konečně mohl vrátil ke komunistické rozvědce. V prosinci 1962 s návratem vyslovil souhlasil náčelník I. správy MV plk. Josef Houska. V doporučení náčelníka 19. odboru I. správy MV kpt. Václav Hrubý citoval poněkud nejasná slova vedení V. správy MV, kde mjr. Třoska pracoval: „Po zjištění, zda soudruh TŘOSKA podléhá alkoholu, bylo nám sděleno vedením V. správy MV o soudruhu TŘOSKOVI to nejlepší.“

Jaroslav Třoska (krycím jménem Truhlář) působil na rozvědce opět od ledna 1963, zastával funkci náčelníka 1. oddělení 10. odboru I. správy MV a v červenci 1964 se dokonce stal náčelníkem 10. odboru. Tím však jeho kariéra skončila. O dva roky později totiž opět musel soudruhům vysvětlovat, jaký je jeho vztah k alkoholu. Výsledkem několika stížností na jeho chování, zejména při služební cestě v Kanadě, bylo jeho odvolání z náčelnické funkce: „Ve II. polovině r. 1965 se při několika příležitostech ukázalo, že již po malém požití alkoholu se přestává kontrolovat. Byl na to několikrát upozorňován a uloženo mu, aby upravil svoji životosprávu a zanechal pití alkoholu. Během své cesty do zahraničí v r. 1965 opět velmi často požíval alkohol a byl za to pracovníky rezidentury odsuzován. V důsledku toho nemohl dobře splnit úkoly, které se od něho při jeho cestě do zahraničí očekávaly. Tato jeho trvalá negativní stránka vedla nakonec ke ztrátě náčelnické autority. Soudruh Jaroslav TŘOSKA je navrhován k odvolání z funkce náčelníka 10. odboru 1. správy MV. Soudruh TŘOSKA bude zařazen do funkce staršího referenta 10. odboru 1. spr. MV.“

Pplk. Třoskovi nepomohl k návratu na rozvědné výsluní ani pevný „internacionalistický“ postoj v srpnu 1968. V březnu 1970 byl definitivně z rozvědky vyhozen a začal ve funkci staršího referenta pracovat na 1. oddělení 1. odboru KS SNB v Praze. Jako jediný důvod byla opět uvedena alkoholické sklony: „V průběhu jeho zařazení ve funkci staršího referenta se ukázalo, že se s. TŘOSKA se neoprostil od svého návyku požívat alkohol a přes domluvy náčelníků, členů výboru i jednotlivců, nedokázal upravit svou životosprávu tak, aby se vyhnul požívání alkoholu. Soudr. TŘOSKA již po požití malého množství alkoholu se přestává ovládat a stává se svému okolí obtížným. Jeho chování je proto často předmětem kritiky ostatních pracovníků odboru. Povahově jde o soudruha pracovitého, obětavého a sebevědomého, nekriticky přijímacího připomínky k jeho chování  po požití alkoholu.“

  Pod tímto úvodem jsou připojeny dokumenty ke zmíněné služební cestě Třosky-Truhláře do Kanady v roce 1966, které jsou bezpochyby cenným příspěvkem k poznání dějin každodennosti, zejména montrealské rezidentury.

 

 

 
Praha, 30.8.1966 - Záznam o pobytu pplk. J. Třosky - Truhláře v Montrealu v r. 1966 (554.7 kB)
Montreal, 31.8.1966 - Záznam o pobytu pplk. J. Třosky - Truhláře v Montrealu v r. 1966 (229.2 kB)
Praha, 1.9.1966 - Služební hlášení o pobytu pplk. J. Třosky-Truhláře v Montrealu v r. 1966 (446.2 kB)
Kanada, 8.9.1966 - Záznam o pobytu pplk. J. Třosky - Truhláře v Montrealu a Ottawě v r. 1966 (446.5 kB)
Praha,27.9.1966- Vyjádření pplk.Jaroslava.Třosky (394.1 kB)

30. 12. 2005