Archív  
 
Většina lidí neví, že čtou německé noviny
 

      Když jsem se po čtyřicetiletém exilu vrátil domů, setkal jsem se opět s jménem Axel Caesar Sprnger, se kterým jsem měl špatnou zkušenost. Springer nyní vlastnil to, co kdysi dávno byly slušné Lidové noviny. Bylo to zlé znamení. Brzy jsem objevil, že takřka celý český tisk je v rukou německých a zdálo se, že to nikomu nevadí. Tak jsem napsal knížečku, ve které jsem varoval. Rozeslal jsem 2 000 výtisků našim „ústavním činitelům“, členům Akademie věd, profesorům univerzit atd. Reakce byla zklamáním. Ti, kteří alespoň poděkovali (nebylo jich mnoho), většinou byli sympatičtí, ale krčili rameny – nedá se nic dělat. V dobré paměti mám odpověď ministra kultury Dostála: „Ta věc mě také velice tíží, leč na straně druhé nemám žádné kompetence…“ Když jsem to nazval zbabělostí, uražený ministr se přestal se mnou bavit.

Výsledkem této iniciativy bylo, že jsem musel uveřejnit druhé vydání. Bylo o čem psát, jak svědčí 300 stran, na kterých jsem si ulevil. Předmluva k druhému vydání Konce českého tisku.

V úvodu jsem byl zahořklý:

„Ohlasy na knížku Konec českého tisku? mě přesvědčily, že na českém strništi už nikdy nevzejde obilí s tučnými klasy – všude vidím růst plevel. Prodali jsme vodu, kterou pijeme, plyn, na němž vaříme, a zítra prodáme cizině komunikace, které nás spojují, i elektřinu, jíž svítíme. Na prodej toho zbývá už jen málo, snad jenom špitály a kriminály. Prodali jsme také naše noviny, které se dnes už přestaly pohoršovat nad tímto zločinným výprodejem národní podstaty, a dokonce se ani netáží, jak se uživíme, když už nebudeme mít vůbec nic na prodej.

Proto jsem z názvu této knížky odstranil otazník.“

(Pokračování příště)

Co si Führer o nás myslel:

"/.../ Ve čtyřicátých letech minulého století se každý Čech styděl mluvit česky. Byl pyšný na to, že mluvil německy, a velmi hrdý na to, že ho lide pokládali za Vídeňáka. Zavedení všeobecného, rovného a tajného volebního práva nutně vedlo k porážce Němců.

Sociální demokraté táhli zásadně s Čechy a také vysoká šlechta.

Německý národ je příliš inteligentní pro šlechtu, které spíše vyhovují malé okrajové národy. A k tomu se Češi hodili lépe než Maďaři, Rumuni nebo Poláci. Byli to pracovití maloměšťané, kteří si byli vědomi svých mezí. Až dodnes se na nás dívají se vztekem v očích, ale též s bezměrným obdivem: 'My Češi nejsme určeni k tomu, abychom panovali. ' Národ si může osvojit schopnost vedení jen ovládáním národů jiných. Češi by byli ztratili svůj pocit méněcennosti, kdyby si časem zvykli jednat vůči jiným marginálním národům Rakouska nadřazeně. /.../"
Hitler u oběda dne 22.I.1942

"/Hitler potvrdil/, že za žádných okolností se nesmíme dopustit chyby, totiž zařadit do německé armády příslušníky jiných národností, kteří se nám zdají být cenným přínosem, aniž bychom se nejdříve ujistili jejich bezvadným postojem ke 'Germánské říši'.
/.../

Rozpad Dunajské monarchie ukazuje na nebezpečí podobné politiky. Dunajská monarchie si také myslela, ze přijetím do rakouské armády jiných národností, na př. Poláků, Čechů atd., si je získá. V rozhodném okamžiku vsak poznala, ze právě tyto živly nesly prapor odporu proti ní. /.../
Šéf zejména varoval před rozsáhlejší poněmčováním Čechů a Poláků."
Hitler u večeře, 5.IV.1942

"/..../ V politice si musíme odvyknout používat slovíčka 'kdyby'. Neboť kde bychom byli dnes, 'kdyby' Češi měli špetku fantazie a Poláci trochu smyslu pro realitu a větší svědomitost v práci. Jelikož však Poláci jsou fantastové a Češi lidé myslící výlučně v realitách, podařilo se nám tak rychle uspořádat poměry v bývalém Československu a v bývalém Polsku."
Hitler u večeře dne 9.IV.1942

"/.../ Čechy nelze pokládat za Slovany. Když si Čech nechá růst svůj knír podél ústních koutků, ihned se pozná , že jde o potomka mongolských kmenů. /.../"
Hitler u večeře dne 12.V.1942

" /.../ Říše, jejíž kmeny fanaticky držely pohromadě, dá si také rady s českým problémem. Hácha to také dobře ví. Tento starý rakouský právník instinktivně cítí, že osamostatnění českého státu znamenalo porušení stávajícího právního řádu, neboť Češi nikdy ve svých dějinách nebyli s to hrát vlastní politickou roli a dokonce se hodně opírali o německou kulturu habsburského státu. Pro Velkoněmeckou říši jedině správnou a samozřejmou taktikou vůči Čechům je bezohledné odstraňování všeho, co by nám mohlo být na škodu, ale jinak s nimi dobře nakládat.

Tímto způsobem celý český národ přijme za svůj citově podložený názor Háchův. Češi se budou cítit našimi dlužníky a s ohledem na naše veliké německé přesídlovací úsilí se budou obávat vysídlení vlastního, pokud se nestanou horlivými spolupracovníky Německé říše. Jen tímto vniterným postojem lze si vysvětlit, že dnes Češi pracují v zbrojním průmyslu a i jinde k naší úplné spokojenosti a že čím dále tím více si osvojují heslo 'Všechno pro našeho Vůdce Adolfa Hitlera!'."
Hitler u oběda dne 20.V.1942

"/.../ Šéf nařídil promítat v Protektorátu jen německý týdeník, neboť takto se Češi naučí ještě rychleji německy než v povinném vyučování němčiny. /.../"
Hitler u večeře, 21.VII.1942

Tyto citáty pocházejí z knihy Bořivoje Čelovského So oder so – řešení české otázky podle německých dokumentů 1933-1945. Německé vydání So oder so.

 
29. 06. 2005