Archív  
 
Zde je několik citátů ze rčení vedoucích činitelů v Hitlerově Třetí říši o plánech ke zničení českého národa.
 

„Výklad, který následuje, předpokládá, že cílem německé politiky v Protektorátu Čechy a Morava je integrální vyřešení české otázky, tj. poněmčení celého česko-moravského prostoru, který je geopolitickým centrem Velkoněmecké říše, a zničení Češstva jako samostatného národa v tomto prostoru; a nikoliv jenom ,zajištění německé východní hranice’, nebo snad poněmčení části tohoto území“.

Memorandum pověřence Svazu průmyslu v Čechách a na Moravě Bernarda Adolfa, “O  úkolech hospodářství při poněmčování Protektorátu“ (15.1.1941)

„Tento první úkol předpokládá, že nejdříve ukážeme Čechům, kdo je zde pánem, aby si dobře uvědomili, že zde diktuje německý zájem a že Říše je zde rozhodujícím činitelem….Říše je zde skutečně pánem domu a nestrpí, aby se s ní žertovalo. To znamená, že nesmí být ani jednoho Němce, který by něco Čechovi prominul, jak se to stává v Říši v případě Židů. Nesmí být jediného Němce, který by řekl, že ten nebo onen Čech je slušný člověk.

Pánové, konečné řešení musí zajistit:

že tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německým živlem. Tento prostor je srdcem Říše a my nedopustíme, jak nás varují dějiny, aby z tohoto prostoru byla nadále vrážena dýka do našich zad. K definitivnímu poněmčení nehodlám říci  ,použijeme starých metod k poněmčení této české sebranky’;  nýbrž docela věcně  ,začneme tím, co se dá dělat zakukleně již dnes’. K rozhodnutí, kdo se hodí k poněmčení, potřebuji rasovou inventuru.“

Projev SS-Gruppenführera H. Heydricha k vedoucím německým činitelům u příležitosti nastoupení do Úřadu zastupujícího říšského protektora,Praha, 2. X. 1941.

 

„To vypadá, jako bychom  chtěli poněmčit celý český národ. Chtěl bych zde zdůraznit, že skutečně zamýšlíme poněmčovat, ale jen ty, kteří se k poněmčení hodí…Počítám s čísly mezi 40 a 60 %. Pořídíme rasovou inventuru pomocí průkazů totožnosti.… Tímto způsobem budeme moci vyloučit ty, kteří na první pohled nejsou vhodní k poněmčení; to by byla jedna třetina. Další třetinu budou představovat lidé, kteří by se alespoň povrchně mohli pokládat za vhodné k poněmčení. Konečně poslední třetina, na kterou se musíme podívat hodně zblízka. To znamená, že budeme moci zkrátit dobu, která je potřebná k sestavení této inventury, ze tří let na jeden rok….“

Projev SS-Gruppenführera R, Heydricha k vedoucím německým činitelům v Praze, 4. února 1942.

 

„Rasová inventura. Nezávisle na těchto opatřeních během lékařských prohlídek poběží ročník po ročníku rasová inventura celého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava, která nám dá celkový přehled o procentu lidí vhodných k poněmčení. Bude maskována jako zavedení německého průkazu totožnosti pro tuzemský cestovní pas.

Pět oddílů vybavených rentgenovými přístroji (první z nich již s prací započal ve spolupráci se zvláštními oddíly rasových examinátorů Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) podrobí celé obyvatelstvo hromadné prohlídce a dodají vědecké doklady pro pozdější poněmčení. Obyvatelstvo se musí všemi propagačními prostředky přesvědčit o nutnosti systematického boje proti tuberkulóze, což bude oficiální záminkou pro celou akci…

Česká univerzita zůstane bez jakýchkoliv potíží … uzavřena až do konce války. Jejímu znovuotevření se pak dá lehce zabránit.“         

Heydrichova 21. (poslední) zpráva z Protektorátu Hitlerovi, 18. května 1942.

„Musím vás však s veškerou vážností upozornit, že mé vývody se zabývají tajnými záležitostmi Říše  nejzávažnějšího významu a jsou tudíž státním tajemstvím ve smyslu par. 88 říšského trestního řádu. Jejich předání komukoliv /…/ by bylo velezrádnou  činností, která se trestá smrtí nebo dlouholetým žalářem. Kladu vám na srdce, abyste tento poukaz nepokládali za pouhou formalitu, nýbrž jako připomínku naší společné povinnosti vůči Vůdci a Říši. Mohu mluvit k vám jen tehdy otevřeně o věcech, které právě nám, starým bojovníkům, nejvíce leží na srdci, když skutečně ani jediné slovo neopustí tuto místnost. To mi musíte zaručit svým podpisem na předepsaném formuláři. Nemusím ani zdůrazňovat, že dělat si poznámky by bylo nemístné. …

1.       Čech musí být veden a musí se mu vládnout, a to pevnou rukou, ale spravedlivě. Nesmí být propuštěn z odpovědnosti, nýbrž musí jí být plně zatížen. Když zklame, musí se tvrdě zakročit.

2.       Od počátku jsem nenechal dále růst jakékoliv české obrozenecké hnutí. Nemáme zájem na českém nacionálním socialismu nebo fašismu. Toto pojetí jsem musel prosazovat na velmi mnohých místech a teprve nedávno mně je schválil Vůdce. České fašisty, vlajkaře, nacionální socialisty atd., roztříštěné v mnohých skupinách, jsem používal jen jako donašeče a agenty pro SS. Když vlajkař Rys se stal šovinistickým, strčil jsem ho do koncentračního tábora….

Stará říšská území Čech a Moravy se koneckonců nedají opravdově získat zpět pro Říši, tj. pro německý národ, žádnými výnosy, nařízeními nebo rozkazy. Může se tak stát jen vitálním a plnokrevným nasazením silnějšího národa….“.

Z projevu SS-Gruppenführera K. H. Franka  ke krajským vedoucím v Gau Sudetenland, Karlova Studánka, 30. března 1944.

Tyto citáty, a  mnohem více, najdete v knize So oder so. Řešení české otázky podle německých dokumentů. 3. vydání 2002 (rozebráno). Koncem července t.r. vyjde německá verze pod titulem  So oder so. Das geplante Genozid an den  Tschechen: Deutsche Dokumente 1933-1945. (Neisse Verlag).

 
08. 07. 2005