Archív  
 
Užívání a zneužívání historie
 

Před rokem jsem nechtě rozvířil tůni obce pražských historiků několika otázkami, které měly potvrdit (nebo vyvrátit) zjevenou pravdu o zásluhách některých historiků o nastolení demokracie v naší zemi.

Za tuto opovážlivost mi bylo spíláno. Jiří Pešek, profesor historie Karlovy univerzity, nazval mé dílo „svinstvem“, ač sám zplodil málo, co by ho opravňovalo soudit druhé. Ani se neštítil použít inuenda o mém poměru k StB; byl to však bumerang….

V příštích dnech a týdnech budu uveřejňovat na svých internetových stránkách dostupné dokumenty z archivu ministerstva vnitra, které by měly usnadnit popsat sine ira et studio Křenovu práci v české historii a v naší zahraniční politice. [1]

Dnes začínám s dokumenty o činnosti tajného spolupracovníka StB s krycím jménem MÁŠA.

I. MÁŠA
X. s p r á v a FMV
4. odbor V Praze dne 23. 11. 1978
---------------------------------

VN 003538/4-2/Zl

M E M O R A N D U M

Krycí jméno: M Á Š A

REIMANOVÁ Tamara, roz. Grišina, nar. 2. 10. 1932 Jaroslavl, sovětské státní příslušnosti, ruské národnosti, vdaná, bez politické příslušnosti, trvale bytem Praha 4, Na Topolce 1346/3, t.č. Tübingen, Hausserstr. 140, NSR
Znalost cizích jazyků: němčina, čeština
Manžel: Michal, doc. PhDr., DrSc, nar. 14. 7. 1930 Moskva, čsl. státní příslušnosti, ruské národnosti, vyloučen z KSČ, t. č. v NSR

Děti:
Ivan Michajlovič, nar. 1. 6. 1957 Praha, studující ČVUT Praha
Olga Michajlovna, nar. 3. 9. 1958 Praha, studující gymnásium v NSR

REIMANOVÁ v roce 1956 ukončila vysokoškolské studium humanitního směru (knihovnictví) v Moskvě. Během tohoto studia se seznámila se svým manželem Michalem, který rovněž v Moskvě studoval. Michal REIMAN se do ČSR vrátil společně s Tamarou a dne 14. 7. 1956 uzavřeli v Praze sňatek. Od této doby má REIMANOVÁ v ČSSR trvalý pobyt.

Po mateřské dovolené pracovala nejprve jako tlumočnice a překladatelka na předsednictvu vlády, od roku 1964 do roku 1976 pracovala ve Státní knihovně v Praze.

Její manžel doc. PhDr. Michal REIMAN DrSc byl do roku 1970 zaměstnán jako profesor na VŠP ÚV KSČ. V krizovém období 1968-69 se aktivně zapojil do pravicové činnosti. Spolupracoval s MLYNÁŘEM na publikaci „Teorie a praxe“, byl v úzkém styku se špičkovými pravicovými exponenty. Jako protest proti internacionální pomoci Sovětského svazu požádal doc. REIMAN o změnu státního občanství. Na základě jeho žádosti získal v srpnu 1968 čsl. státní občanství (původně obč. SSSR). Po vyloučení z KSČ a uvolnění z profesorského sboru VŠP ÚV KSČ přijal zaměstnání u Pražské informační služby jako externí překladatel.

V roce 1975 získal doc. REIMAN od tzv. Humboldtovy nadace nabídku na dlouhodobý stipendijní pobyt v NSR na Institutu für Osteneuropeische Geschichte Tübingen. Tento stipendijní pobyt byl v únoru 1976 realizován a postupně prodlužován s konečným návratem v listopadu 1978. Doc. REIMAN se však v zahraničí aktivně zapojil do nepř. činnosti proti ČSSR a ostatním ZSS – účast na Benátském bienále, podpora CHARTY 77, publikační činnost v italském tisku, čímž byl naplněn jeden ze znaků skutkové podstaty tr. činu poškozování státu světové socialistické soustavy podle § 99 tr. zákona. Z těchto důvodů byla doc. REIMANOVI zkrácena platnost výjezdního povolení do 31. 7. 1978. Na toto rozhodnutí čs. úřadů doc. REIMAN nereflektoval a od 1. 8. 1978 se zdržuje v zahraničí bez souhlasu čs. úřadů. V současné době má doc. REIMAN zájem o urovnání vztahu formou vystěhování.

Tamara REIMANOVÁ vycestovala do NSR společně se svým manželem a dcerou Olgou. Prostřednictvím manžela navázala nebo obnovila styky s exponenty čs. emigrace.

Styky v zahraničí:
PELIKÁN Jiří, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY. Osobn
a telefonický styk.

HEJZLAR Zdeněk, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY. Osobní, telefonický a písemný styk.

MÜLLER Adolf, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY a vedoucí nakladatelství INDEX. Osobní a telefonický styk.

MLYNÁŘ Zdeněk, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY. Prozatím telefonický styk.

KAPLAN Karel, čs. vystěhovalec žijící v Mnichově. Osobní a telefonický styk.

NOVÁK Eduard, čs. stipendista působící v Mnichově. Osobní a telefonický styk.

KUSÁK Alexej, čs. emigrant žijící ve Frankfurtu n/M. Osobní a telefonický styk.

Dále REIMANOVÁ navázala řadu styků s čs. emigranty, např. BLAŽEK Vratislav, SELUCKÝ Radovan, JANOUCH František, SLÁMA J., PREČAN Vilém. Tyto styky byly doposud ojedinělé a náhodné, a proto je nelze v současné době konkrétněji spicifikovat /sic/.

Styky v ČSSR:
BARTOŠEK Karel, býv. historik, signatář CHARTY 77
HÁJEK Jiří, býv. ministr zahraničních věcí, signatář CH 77
KREIGEL /sic/ František, býv. předseda ÚV NF, signatář CH 77
KYNCL Karel, býv. redaktor ČST, signatář CH 77
NEUMANNOVÁ Jana, býv. odborná asistentka Fakulty publicistiky, signatář CH 77
SKŘENKOVÁ Eliška, býv. lektorka jazyků, signatář CH 77
HÜBL Milan, býv. rektor VŠP ÚV KSČ, signatář CH 77
ŠILHAN Věnek, býv. historik, signatář CH 77
SLÁNSKÝ Rudolf, pracovník Bytového družstva Praha, signatář CH 77
BRODOVÁ Libuše, býv. pracovnice ČSAV, nyní pracovnice KARTEKA

REIMANOVÁ se v krizových letech 1968-69 sama politicky neangažovala. Souhlasila však s pravicovými názory svého manžela a plně jej v tomto smyslu podporovala. Pasivně se zúčastňovala s manželem některých schůzek tehdejších politiků a historiků – SMRKOVSKÝ, KRIEGEL, KAPLAN, PREČAN a dalších. I v současné době je seznámena s činností svého manžela, jeho politickými názory, jehož vědeckým oborem jsou dějiny Ruska a SSSR.

Výjezdy do KS:
1965 – Rakousko, turistika – 10 dnů
1969 – Rakousko, turistika – 3 dny
1970 – Itálie, turistika – 20 dnů

Během pobytu v NSR vycestovala:
1976 – Francie, turistika – 15 dnů
1977 – Itálie, Anglie, turistika – 30 dnů
1978 – Itálie, turistika – 25 dnů

S REIMANOVOU byl navázán kontakt v červnu 1977 při jejím příjezdu z NSR do ČSSR. Při prvních kontaktech hovořila úmyslně o situaci mezi čs. emigrací obecně, dle pokynů svého manžela, který předpokládal, že bude vytěžována čs. Bezpečností. Postupným osobním připoutáváním a rodinnou krizí nabyla REIMANOVÁ u orgánů FMV důvěru. Ke kladnému vztahu REIMANOVÉ k FMV přispívá i ta skutečnost, že se domnívá, že svým stykem a předáváním poznatků si zajistí možnost dalších příjezdů do ČSSR a zamezí dalším opatřením k její rodině.

S touto představou přistupovala REIMANOVÁ k dalším kontaktům, při kterých sdělila konkrétní informace a poznatky k činnosti a záměrům exponentů čs. emigrace. Objasnila styky s Jiřím PELIKÁNEM, Zdeňkem HEJZLAREM, Adolfem MÜLLEREM a dalšími čs. emigranty. V této souvislosti podala informace o svém manželu a jeho účasti na Benátském bienále, publikační činnosti v západním tisku a jeho dalších záměrech a činnosti v NSŘ. Na počátku příštího roku se odstěhují z Tübingenu do Mnichova nebo Kolína n/R., čímž budou uskutečňovány častější styky s exponenty čs. emigrace.

Poznatky předané REIMANOVOU byly vyhodnoceny jako seriózní, v mnohých případech potvrzeny agenturou I. SFMV. V její prospěch nebyly prováděny žádné intervence. Pokud se týče její spolehlivosti, lze ji hodnotit z dosavadní prověrky a styku s ní kladně. Jistou zárukou spolehlivosti jsou již předané informace, které ji kompromitují a dále její zájem navštěvovat svého syna v ČSSR.

REIMANOVÁ má všechny předpoklady pro úspěšné plnění úkolů stanovených v cíli vázání.
Osobně poznala oper. pracovníky 4. odboru X. SFMV kpt. Černého, mjr. Maška a kpt. Beneše pod jmény Čermák, Nováček a Bureš. Základní prověrkou nebylo zjištěno, že by přišla do styku s cizí zpravodajskou službou.

Způsob a taktika řízení bude v současné době vycházet ze skutečnosti, že REIMANOVÁ nemá zkušenosti z StB práce. Zpočátku bude především věnována pozornost otázkám konspirace, propracování linie chování při styku se zájmovými osobami, rozvíjení kontrarozvědných schopností a politické výchově.

Po příjezdu do ČSSR lze REIMANOVOU kontaktovat v místě jejího bydliště na tel. čísle 421900. Agenturní číslo telefonu ji prozatím předáno nebylo.

Heslo pro kontakt jiným pracovníkem operativy: „Posílá mě za Vámi p. Čermák, měla jste mu přivézt ze zahraničí jistý materiál.“

Vypracoval:
/podpis v.r./ kpt. Černý Josef

Vyhotoveno ve dvou výtiscích.
Počet listů: 6
X. správa SNB
Odbor 4. odd. 2.
Operat. pracovník : mjr. Černý Josef
č. svazku 11555 kr. jméno MÁŠA Praze dne 4. 10. 1982

ZÁZNAM číslo 4
REIMANOVÁ Tamara - styky se zájmovými osobami
V současné době pobývá v Praze Tamara REIMANOVÁ, manželka bývalého čs. historika Michala REIMANA, t.č. profesora FREE UNIVERZITÄT /sic/ v Západním Berlíně.

Po příjezdu REIMANOVÉ byl Pramen jmenovanou vyhledán. REIMANOVÁ dle jejích slov přijela do Prahy z čistě rodinných důvodů – zařízení vystěhování tchyně Sary REIMANOVÉ do Záp. Berlína. Toto vystěhování je činěno pouze z důvodu velmi špatného zdravotního stavu tchyně a nedostatku potřebných medikamentů v ČSSR.

Během rozhovorů s Pramenem REIMANOVÁ sdělila, že od roku 1981 žije s manželem v Západním Berlíně, kde Michal získal místo profesora na FREE UNIVERZITÄT, obor dějiny Východoevropských zemí s měsíčním platem cca 5.000,- DM. V Tübingenu zůstala dcera, která studuje medicínu. Syn i přesto, že byl v ČSSR pro špatný prospěch vyloučen ze studií, pokračuje s dobrým prospěchem ve studiu architektury. REIMANOVÁ nemůže sehnat přijatelné zaměstnání (knihovnice). Tato rodinná situace (děti na studiích, REIMANOVÁ bez zaměstnání), vytváří REIMANŮM finanční problémy, které budou znásobeny léčením tchyně.

REIMANOVÁ po příjezdu do Prahy obnovila styky s bývalými přáteli: JECH, KŘEN, bratři DIENSTBIEROVÉ, PAVLÍČEK, KURAL, SLÁNSKÝ a BENDOVI. K osobě DIENSTBIERA uvedla REIMANOVÁ před Pramenem, že Jiří poměrně často REIMANŮM telefonuje. Hned druhý den po propuštění z NVÚ Bory jim tuto skutečnost sám ohlásil. S PAVLÍČKEM nyní REIMANOVÁ vyřizuje formality ohledně vystěhování tchyně (zajištění odhadce, celnice…),

O situaci mezi čs. emigrací, konkrétně o osobu MLYNÁŘE projevil zájem Rudolf SLÁNSKÝ. Ostatní přátelé byli dle REIMANOVÉ zdrženlivější.

V této souvislosti REIMANOVÁ sdělila, že odmítá jakékoliv žádosti o vyřízení vzkazů v zahraničí. Toto odůvodňuje tím, že Západní Berlín je „ostrov“, z něhož se špatně navazují styky. Oni sami postupně přerušují styky na čs. emigraci a snaží se získat vlivné přátele z řad německých stát. příslušníků. REIMANOVÁ z čs. emigrace uznává pouze Jiřího PELIKÁNA, který si svoji politickou kariéru vybudoval vlastní pílí. PELIKÁN jim (REIMANŮM) poměrně často telefonuje.

Odjezd z ČSSR plánuje REIMANOVÁ na 10. 10. 1982 vlakem. Původní odjezd (28. 9. 82) musela změnit, neboť byla nucena podrobit se časovému termínu celních orgánů, kteří odbavují tchyni před vystěhováním.

2) Zpráva informuje o pobytu a stycích Tamary REIMANOVÉ v Praze.
3) Částečně – svodkou sledování
4) Zpráva bude postoupena 1. odboru X. S-SNB k případnému vlastnímu opatření. Při dalším eventuálním příjezdu REIMANOVÉ do ČSSR bude zajištěna její kontrola.
5) REIMANOVÁ Tamara, nar. 2. 10. 1932, sovětská stát. příslušnice, trvale bytem Západní Berlín

EMANOVÁ Sara, nar. 1902, bytem Praha 1, Mostecká 3
PhDr. JECH Karel, nar. 4. 1. 1929, bytem Praha 6, Na okraji 320
DIENSTBIER Ondřej, nar. 5. 1. 1943, bytem Praha 8, Křižíkova 530
DIENSTBIER Jiří, nar. 20. 4. 1937, bytem Praha 2, Podskalská 2054/8.
JUDr. PAVLÍČEK Václav, nar. 8. 8. 1934, bytem Praha 4, Bohuslava ze Švamberka 1285.

Zprávu předal neprověřený TS.
Operativní pracovník:
mjr. Černý Josef
Ved. star.ref. spec. 2. odboru
kpt. Jiří /nečitelné/

X. správa FMV
4. odbor V Praze, dne 16. 11. 1978
Počet listů: 3

Akce „REDAKTOR I.“ a „BLESK“ – operativní situace
V problematice zahraničních nepřátelských ideodiverzních center jsou v akci „REDAKOTR I.“ a „BLESK“ rozpracováváni manželé

Doc. PhDr. REIMAN Michal, DrSc., nar. 14. 7. 1930 Moskva, čsl.st. příslušnosti, české národnosti, býv. profesor VŠP ÚV KSČ, vyloučen z KSČ, bytem Praha 4, Na Topolce čp. 1346, t.č. Tübingen, Hausserstr. 140, NSR.REIMANOVÁ Tamara, roz. Grišina, nar. 2. 10. 1932 Jaroslavl, sovětské st. příslušnosti, ruské národnosti,
v domácnosti, t.č. s manželem v NSR.

Doc. REIMAN se v krizových letech 1968-69 aktivně zapojil do „obrodného“ procesu. Spolupracoval se špičkovými pravicovými osobami, např. MLYNÁŘEM, KAPLANEM, BARTOŠKEM a dalšími historiky. Zásadně nesouhlasil s politikou Sovětského svazu vůči ČSSR. Na základě jeho žádosti získal v srpnu 1968 čsl. st. občanství (původně občanství SSSR). Po vyloučení z KSČ a uvolnění z profesorského sboru VŠP ÚV KSČ přijal zaměstnání u Pražské informační služby jako externí překladatel.

V roce 1975 získal doc. REIMAN od tzv. Humboldtovy redakce nabídku na jednoroční stipendijní pobyt v NSR na Institutu für Osteneuropeische /sic/ Geschichte Tübingen.

Dne 9. 2. 1976 vycestoval doc. REIMAN společně se svojí manželkou Tamarou a dcerou Olgou, nar. 1959 do NSR. Syn Ivan, nar. 1957, zůstal v ČSSR, kde studuje ČVUT, obor architektura.

Ihned po příjezdu do NSR navázal doc. REIMAN kontakty se svými přáteli – exponenty čs. emigrace (PELIKÁN, HEJZLAR, SLÁMA, JANOUCH, KAPLAN a další) a začal se postupně aktivně zapojovat do nepřátelské činnosti ideodiverzních center. V lednu 1977 zaslal doc. REIMAN dopis prezidentu ČSSR, ve kterém vyjádřil souhlas s „CHARTOU 77“ a důrazně žádal, aby byla neprodleně zastavena probíhající represivní kampaň vůči signatářům a byly vzaty v úvahu náměty obsažené v „CHARTĚ 77“. V červnu 1977 se v Itálii setkal s Jiřím PELIKÁNEM a italskými novináři. Těmto novinářům předal doc. REIMAN k dispozici materiály týkající se období VŘSR. Tento předaný materiál byl se souhlasem doc. REIMANA publikován dne 24. 6. 1977 v italském časopisu RINASCITA pod názvem „Překážky, které bolševický program nebyl schopen překonat“. Z obsahu této publikace vyplývá, že doc. REIMAN pod rouškou tzv. objektivního marxistického rozboru tendenčně zkresluje význam VŘSR. Článek se takto stal podkladem pro další nepřátelské ideologické úkoly na mezinárodní postavení SSSR.

Na základě pozvání J. PELIKÁNA se doc. REIMAN zúčastnil jednání Benátského bienále v listopadu 1977. Zúčastnil se jednání sovětské sekce v přítomnosti sov. disidentů AMALRINA, GORBANĚVSKÉ a PLJUŠČE.

Po zjištění a zadokumentování této nepřátelské činnosti doc. REIMANA, mu byla zkrácena platnost výjezdní doložky, s návratem do ČSSR ke dni 31. 7. 1978. Doc. REIMAN na tuto výzvu nereflektoval a tudíž se od 1. 8. 1978 zdržuje v zahraničí bez povolení čs. úřadů. Na základě všech těchto skutečností byl podán návrh na odnětí čsl. státního občanství doc. REIMANOVI.

Tamara REIMANOVÁ poměrně často dojíždí do ČSSR z důvodu zajištění potřebných záležitostí syna Ivana. Agenturně operativními prostředky bylo zjištěno, že REIMANOVÁ během pobytu v ČSSR kontaktuje signatáře „CHARTY 77“, které informuje o činnosti svého manžela v zahraničí a předává jim vzkazy, kterými aktivizuje jejich opoziční činnost v ČSSR.

Po zhodnocení všech dosavadních poznatků a využití rodinné krize manželů REIMANOVÝCH byl dne 2. 6. 1977 proveden s Tamarou REIMANOVOU operativní kontakt při jejím příjezdu do ČSSR. Postupným připoutáváním REIMANOVÉ dosaženo pozitivních výsledků. Při vytěžování předala konkrétní informace týkající se činnosti osob v zahraničí, zejména exponentů čs. emigrace zapojených ve skupině LISTY (PELIKÁN, MLYNÁŘ, HEJZLAR a MÜLLER), se kterými rodina REIMANOVA udržuje osobní styky. Rovněž sdělila informace o předávaných vzkazech jejím prostřednictvím mezi čs. opozicí v zahraničí a v ČSSR.

V současné době jsou připraveny všechny předpoklady pro její další zpravodajské využití, zejména
- při příjezdech do ČSSR bude REIMANOVÁ vytěžována k exponentům čs. emigrace působících ve skupině LISTY a TIGRIDOVA seskupení a případným kontaktům s /slovo nečitelné/ emigrací
- bude požádána R Berlín o možnosti posouzení prověrky REIMANA i REIMANOVÉ jejich agenturou
- sovětští přátelé budou požádáni o posouzení možnosti využití jejich agentury k podstavě manželů REIMANOVÝCH v NSR.

Náčelník 4. odoru X. správy S – FMV
mjr. NEVEČEŘAL Josef

MINISTERSTVO VNITRA

11355

Registrační číslo


MÁŠA
…………………………

Krycí jméno

Registrován dne 6. II. 1976 Ukončen dne 29. IV. /Nečitelný/

756458

NÁVRH NA ZÍSKÁNÍ

M Á Š A

C í l :
Hlavním cílem vázání je využití jmenované při rozpracování zahraničních nepřátelských ideodiverzních center a do akcí EMISAR, DOPISOVATEL, KRAJAN a EDICE.

MÁŠA v období let 1956 – 1976 žila v ČSSR. Prostřednictvím svého manžela se seznámila s čsl. občany, zejména z prostředí historiků, sdělovacích prostředků, stranických a vládních institucí, kteří se v krizových letech aktivně zapojili do pravicové činnosti a postupně emigrovali. Po emigraci se v západních státech aktivně zapojili do nepřátelské činnosti proti ČSSR a ostatním ZSS. Jedná se především:

PELIKÁN Jiří, býv. ředitel ČST, exponent čs. emigrace, člen
skupiny LISTY

HEJZLAR Zdeněk, býv. ředitel Čs. rozhlasu, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY

MÜLLER Adolf, býv. pracovník MV, později UMPE, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY a vedoucí nakladatelství INDEX

MLYNÁŘ Zdeněk, býv. tajemník ÚV KSČ, exponent čs. emigrace, člen skupiny LISTY

KAPLAN Karel, býv. tajemník tzv. Millerovy komise, čs. vystěhovalec žijící v NSR

JANOUCH František, býv. pracovník ČSAV, čs. emigrant žijící ve Švédsku; udržuje vztah a vazby na skupinu LISTY

KUSÁK Alexej, býv. historik, čs. emigrant žijící v NSR, vazby na skupinu LISTY

Od roku 1976 žije MÁŠA se svým manželem a dcerou v NSR. Prostřednictvím svého manžela navázala nebo obnovila styky s výše jmenovanými osobami.

Při příjezdu do ČSSR udržuje MÁŠA styky s čsl. občany, kteří i nadále zastávají pravicové a oportunistické názory:

BARTOŠEK Karel, býv. historik, signatář CHARTY 77
HÁJEK Jiří, býv. ministr zahraničních věcí, signatář CH 77
KRIEGEL František, býv. předseda ÚV NF, signatář CH 77
HÜBL Milan, býv. rektor VŠP ÚV KSČ, signatář CH 77
ŠILHAN Věnek, býv. historik, signatář CH 77
SKŘENKOVÁ Eliška, býv. lektorka jazyků, signatář CH 77
NEUMANNOVÁ Jana, býv. odb. as. Fakulty publicistiky, signatář CHARTY 77
KYNCL Karel, býv. redaktor ČST, signatář CH 77
BROD Toman, býv. pracovník ČSAV, signatář CH 77

S MÁŠOU byl navázán kontakt v červnu 1977, při jejím příjezdu do ČSSR. Zpočátku hovořila úmyslně o situaci mezi čs. emigrací obecně, dle pokynů svého manžela. Postupným připoutáváním a rodinnou krizí nabyla u orgánů FMV důvěru. Ke kladnému vztahu MÁŠI k FMV přispívá i ta skutečnost, že předpokládá, že svým stykem a předáváním poznatků si zajistí možnost dalších příjezdů do ČSSR k návštěvám svého syna a zamezí dalším opatřením k její rodině.

S touto představou přistupuje MÁŠA k dalším kontaktům, při kterých sděluje konkrétní informace a poznatky k záměrům a činnosti exponentů čs. emigrace. Objasnila styky (a důvody) s Jiřím PELIKÁNEM, Zdeňkem HEJZLAREM, Adolfem MÜLLEREM a dalšími čs. emigranty a jejich vztahy na čs. občany. Zároveň objasnila svoji činnost jako spojky mezi představiteli čs. emigrace a opozicí v ČSSR. Rovněž podala informaci o činnosti a záměrech svého manžela, o jeho účasti na Benátském bienále, publikační činnosti v západních sdělovacích prostředcích a jeho vztazích a vazbách na exponenty čs. emigrace. /…/

Způsob provedení:
V současné době se MÁŠA zdržuje na území ČSSR a je s ní prováděna schůzková činnost. Vázání provede kpt. Černý za přítomnosti náčelníka oddělení mjr. Maška, na běžně sjednané schůzce. Schůzka bude provedena po schválení návrhu v kavárně „U zlaté studně“.
MÁŠA již předala některé informace a konkrétní poznatky k otázkám našeho zájmu. Na schůzce bude provedeno zhodnocení dosavadního styku a zdůrazněna jeho společenská prospěšnost a zároveň bude rozebrán její motiv spolupráce, neboť je zřejmé, že na spolupráci přistoupí. Půjde tedy o upřesnění našich požadavků a dohodu, jak je plnit. Při rozebírání této otázky bude nutno zvážit, zda bude vhodné, vzhledem k situaci a postavení MÁŠI, požadovat podepsání slibu o spolupráci s čs. kontrarozvědkou. Po ujasnění této otázky a případném stvrzení spolupráce bude MÁŠA seznámena se zásadami spolupráce, především bude zdůrazněna otázka konspirace a linie chování. Rámcově bude rozebráno její zaměření a taktika při získávání poznatků.

Vypracoval:
Kpt. Černý Josef

D o p o r u č u j i :

/podpis /
………………… Náčelník 4. odb. X. SFMV
mjr. NEVEČEŘAL Josef

S o u h l a s í m :
/Podpis v.r./
…………………………..

Náčelník X. správy FMV
genmjr. RSDr. STÁREK Vl.

X. správa FMV
V Praze, dne 29.11.1978
4. odbor

Z Á Z N A M

o získání ke spolupráci

Dne 29. 11. 1978 byl ve vinárně „ U Kolovrata“ v Praze 1 proveden vázací akt

REIMANOVÁ Tamara, nar. 2. 10. 1932 Jaroslavl, sovětské státní příslušnosti, ruské národnosti, vdaná, bez politické
TS MÁŠA příslušnosti, trvale bytem Praha 4, Na Topolce

1346/3, t.č. Tübingen, Hausserstr. 140, NSR, který provedl kpt. Černý Josef za přítomnosti náčelníka oddělení mjr. Maška Zdeňka.

MÁŠA se dostavila na místo jednání včas. Předtím bylo vybráno vhodné místo k jednání a vytvořeny podmínky pro eventuelní písemné poznámky.

Po úvodním všeobecném rozhovoru byl kladně zhodnocen dosavadní styk, při kterém MÁŠA předávala poznatky k exponentům čs. emigrace J. PELIKÁNOVI, Zd. HEJZLAROVI a A. MÜLLEROVI. V této souvislosti MÁŠA znovu upozornila na skutečnost, že se již zcela určitě odstěhují z Tübingenu do Mnichova nebo Kolína n/R. Tento záměr MÁŠE sdělil její manžel v dopise i s předpokládaným termínem uskutečnění v prvním pololetí 1979 a již učinil některá opatření k realizaci. Tímto manželovým záměrem se celá rodina ocitne přímo v centru různých jednání exponentů čs. emigrace a nastane přirozená možnost jejich návštěv přímo v bydlišti. Těmito styky, které se stanou automaticky častějšími, bude mít MÁŠA možnost získávat podrobnější poznatky o činnosti a záměrech exponentů čs. emigrace.

Tohoto momentu bylo využito k přistoupení k vázacímu aktu. MÁŠA s nabídkou ke spolupráci souhlasila s požadavkem, resp. žádostí, aby mohla 3-4x do roka navštěvovat svého syna v ČSSR a pokud bude možné, aby MV neprovádělo proti její rodině žádné represivní opatření. Bylo jí sděleno, že bude-li její manžel dodržovat v zahraničí čs. zákony, není třeba se obávat, že ze strany čs. úřadů budou prováděna jakékoliv opatření vůči její rodině. Rovněž tak její příjezdy do ČSSR nebudou limitovány, pokud bude s námi jednat seriózně. Toto vysvětlení považovala MÁŠA za dostačující a opět vysoce ocenila korektnost jednání. Poté byla požádána o stvrzení spolupráce. Pro její další kompromitaci byla požádána, aby vlastnoručně napsala prohlášení, což učinila.

V dalším jednání byla rozebrána otázka konspirace, jednání a linie chování při styku se zájmovými osobami a heslo kontaktování jiným operativním pracovníkem. Na závěr jednání se TS kladně vyjádřila k návrhu krycího jména – MÁŠA.

Jmenovaná dne 15. 12. 1978 odjíždí za svým manželem do NSR. Jako první úkol jí bylo zadáno:

- upevňovat styky s aktivně činnou emigrací, fixovat vzájemné vazby, styky a rozpory mezi nimi
- registrovat jimi připravované akce a vzájemnou součinnost při přípravě těchto akcí
- navázání styku se sovětskými disidenty a zjišťování jejich činnosti.

MÁŠA tyto úkoly po doplňujících otázkách kladně přijala s tím, že do ČSSR hodlá přicestovat v měsíci květnu nebo červnu 1979 a při té příležitosti sdělí poznatky, které na základě úkolování zjistila.

MÁŠU i nadále bude řídit kpt. Černý Josef, st. referent 4. odboru X. S-FMV. Prověrka spolupracovníka bude prováděna v součinnosti s I. SFMV formou zhodnocování předaných poznatků; budou požádáni sov. přátelé o posouzení možnosti podstavení jejich agentury k manželům REIMANOVÝM; při příjezdu MÁŠI do ČSSR bude prováděna její komplexní kontrola; využívání technických prostředků a analýza předaných poznatků a zpětné dotazy.

V procesu vázání bylo zajištěno pohoštění v částce 67,- Kčs.

Vypracoval:
kpt. Černý Josef
Náčelník 4. odboru X. SFMV
/podpis v. r./
mjr. NEVEČEŘAL Josef

Náčelník X. správy FMV
/podpis v. r./
genmjr. RSDr. STÁREK Vl.

X. správa V Praze, dne 28. 12. 1981
4. odbor

V Y H O D N O C E N Í

tajného spolupracovníka MÁŠA č. sv. 11355

TS MÁŠA byl získán ke spolupráci dne 29. 11. 1978 na základě dobrovolnosti.

Po získání odejel TS na dlouhodobý pobyt do NSR. Od té doby s ním byly provedeny dvě schůzky, a to v souvislosti s jeho příjezdem do ČSSR. Předané zprávy se týkaly osobních kontaktů a nepřátelské činnosti objektů akcí EMISAR, INDEX, DOPISOVATEL, KAPLE, MAZUT a REDAKTOR I.

Vzhledem k tomu, že má TS malé možnosti příjezdů do ČSSR, projevila o něj zájem I. S-SNB. Při nejbližším příjezdu do ČSSR bude tato schůzka řešena s cílem maximálního využití TS. /…/

Řídící orgán: npor. BEDRNA
Vedoucí starší referent - specialista 2. oddělení

kpt. Čepek Jiří
X. správa SNB
4. odbor

V Praze, dne 5. dubna 1985.

Schvaluji: P r v o p i s e m !
…………………………..
ministr vnitra ČSSR
JUDr. Vajnar Vratislav CSc.

N Á V R H
na ukončení spolupráce s TS MÁŠA

Předkládám návrh na ukončení spolupráce s TS „MÁŠA“, reg. č. sv. 11355 a uložení os. svazku do archivu FMV. Ve svazku je vedena:

REIMANOVÁ Tamara, GRIŠINA, nar. 2. 10. 1932 Jaroslavl, st. přísl. SSSR, ruské národnosti, vdaná, bez politické příslušnosti, trvale bytem: Západní Berlín, Joachim Fridrichstr. č. 7

manžel Michal, PhDr. DrCs., nar. 14. 7. 1930 Moskva, čs. vystěhovalec, ruské národnosti, nyní bytem: Západní Berlín, Joachim Fridrichstr. č. 7

O d ů v o d n ě n í :

TS „MÁŠA“ v období let 1956-76 žila v ČSSR. Prostřednictvím svého manžela se seznámila s řadou čs. občanů, kteří se v krizových letech zapojili do pravicové činnosti a později emigrovali nebo se vystěhovali do KS. V zahraničí se tyto osoby zapojily do nepřátelské činnosti proti ČSSR.

Jmenovaná od roku 1976 žila se svým manželem a dcerou v NSR, její syn Ivan studoval do roku 1982 v ČSSR vysokou školu (ČVÚT – fakulta stavební).

TS „MÁŠA“ byla ke spolupráci získána dne 29. 11. 1978 k rozpracování ideodiverzních center. Vázání se uskutečnilo během její návštěvy v ČSSR na ideovém základě, částečně motivované umožněním příjezdů do republiky.

TS „MÁŠA“ získávala poznatky k činnosti exponentů čs. emigrace – Jiřího PELIKÁNA, Zdeňka HEJZLARA, Zdeňka MLYNÁŘE a Adolfa MÜLLERA, které při příjezdech do ČSSR předávala ŘO.

V roce 1982 se vystěhoval zbytek rodiny (tchyně a syn) do Západního Berlína, čímž zanikly důvody návštěvy ČSSR ze strany spolupracovníka. TS MÁŠA od 17. září 1982 do současné doby nepřicestovala do ČSSR, tím se přerušilo spojení s ŘO. I. správa SNB po konzultaci neprojevila zájem o její kontaktování, a proto její další využití je nereálné.

Po dobu spolupráce s TS MÁŠA nedošlo k její dekonspiraci, řídícím orgánem byl mjr. ČERNÝ Josef. Schůzková činnost probíhala ve veřejných místnostech nebo v terénu. Za dobu spolupráce nebyla TS MÁŠA finančně ani věcně odměněna, také se neprováděly intervence v její prospěch.

Z výše uvedených důvodů předkládám návrh na uložení osobního svazku TS MÁŠA do archivu FMV na dobu 10-ti let. Složky finančních dokladů, pracovní svazek, skartovat, včetně KPP. Osobní svazek TS MÁŠA obsahuje 171 listů.

Vypracoval: npor. KLVAŇA Zdeněk

P ř e d k l á d á : D o p o r u č u j e :
………………………. ………………………………

Vedoucí starší referent Náčelník 4. odb., X. S SNB
specialista 2. oddělení pplk. BENEŠ Josef
mjr. ČERNÝ Josef

S o u h l a s í m :
………………………..
Náčelník X. správy SNB
plk. WIEDERLECHNER Zdeněk

[1] Pokud jde o pozadí této neradostné historie, viz B. Čelovský, Mnichovský syndrom, Šenov, Tilia 1997, 2. vyd. 2000. Též B. Čelovský, Český historik, Šenov, Tilia 2004,

 
14. 09. 2005